Aby člověk mohl žít v některé zemi, znamená to automaticky, že se musí finančně podílet na jejím chodu, tedy že musí platit všechny daně a další odvody, které jsou v dotyčné zemi předepsány. Je to logické, protože žádný stát bez řádného financování nebude fungovat a ani existovat, a jinak než tímto způsobem se stát k penězům nedostane. Tedy žádným akceptovatelným způsobem.
Z daní se financuje kdeco, a v každé zemi je tomu pochopitelně jinak. Proto si tady můžeme zmínit dejme tomu armádu, policii, školství, kulturu, státní správu a další úřady…
To vše by bez poplatků od lidí neexistovalo, a kdyby to neexistovalo, chybělo by nám to. A to i když si myslíme, že jsou mezi státem financovanými obory i ty, bez nichž by se obejít dalo, případně bez nichž by dokonce bylo líp než s nimi.
Každý člověk pak musí platit takové daně, jaké jsou mu vyměřeny. A ono vyměřování probíhá vesměs docela složitými způsoby a za doprovodu tolika různých zákonů a předpisů, že se v tom obyčejný našinec nejednou přímo ztrácí. Ovšem přesto to musí mít spočítané a zaplacené správně, neznalost zákona jak známo neomlouvá.
A tak se tu zdaňují příjmy, zdaňuje se tu vlastnění nejednoho typu majetku, platí se daně, kdykoliv si něco koupíme nebo prodáme, ba někdy i když někdo někomu něco daruje. Platí všichni, chudí i bohatí. Přičemž ti bohatí jsou na tom určitým způsobem lépe a určitým způsobem hůře. Horší je to, že se z vyšších příjmů víc odvádí, lepší to, že si mohou dovolit lepší účetní, kteří jim pomohou využít kdejakou skulinu či možnost platit méně.
Lidé prostě platí daně, aby jim jejich země mohla sloužit. A za to by se měli dočkat ideálních protislužeb. Jichž se ale bohužel dočkává jenom málokdo. Protože co člověk, to jiné představy o chodu instituce zvané stát, to jiná očekávání. A nikdo na světě, ani stát, se nezavděčí všem.
A proto je tu tolik těch, kdo při placení daní brblají. I když leckdy vlastně brblají plným právem.
