I když by se člověku mohlo nejednou zdát, že jsou peníze vlastně na jedno brdo a není tak mezi nimi žádný zásadní rozdíl, realita nás už dlouho přesvědčuje o tom, že tomu tak není. A to hned v několika ohledech.
Samozřejmě si všichni domyslíme, že volně směnitelné měny jsou lepší než ty, které jsou omezeně směnitelné (třeba jenom na území státu, ve kterém slouží jako oficiální platební prostředek) nebo dokonce nikde v cizině neakceptované a tudíž nesměnitelné. I když si za ně může třeba někdo nakoupit doma totéž, co majitelé jiných měn v jiných zemích, je logické, že je na tom lépe ten, kdo může své peníze vzít a proměnit si je kdekoliv na světě. Je to výhoda při cestování a určitě nejen při tom.
Ovšem není to jediný rozdíl mezi měnami. Některé jsou zvýhodněny před druhými třeba i tím, že mají nižší inflaci nebo je provází dokonce deflace, tedy je tu rozdíl mezi jejich stabilitou a poklesem hodnoty.
A jsou tu třeba i finanční prostředky, které obíhají na území některého státu společně s jinou měnou. A i tady může být citelný nepoměr mezi tím, co nabízí jedna a co druhá z takových měn. Příkladem čehož je třeba takzvané kubánské konvertibilní peso. To je spolu s národním kubánským pesem jedna ze dvou oficiálních měn Kuby a bylo uvedeno do oběhu v listopadu 1994.
Konvertibilní pesa jsou směnitelná pouze na Kubě a pouze za volně směnitelné měny a slouží především turistům k placení za luxusní zboží a služby. Což se tam vzhledem k dlouhodobé izolaci a ekonomickým těžkostem shání za běžná pesa jen velice těžko.
Prostě je tu jedna Kuba a na ní dvě rozdílné měny. Hodně rozdílné měny. Tak rozdílné, že by to mohlo leckoho udivit. Ale určitě ne nás stárnoucí Čechy. Kteří to přece sami pamatujeme z dřívějších dob. Kdy jsme i u nás měli koruny a tuzexové koruny. Mezi nimiž byl stejně jako u zmíněné kubánské měny značný rozdíl. Který byl mezi československou korunou a tuzexovou korunou asi jako mezi aktem a pietním aktem.
