O tom, že pracující lidé musí v našich končinách platit daně, víme všichni. Stát chce a musí z něčeho žít a další četné instituce jakbysmet, a lidé, kteří mají příjmy, to tak musí nutně financovat. Ale ne všichni financujeme podobné záležitosti stejně. Jsme různě zdaňováni, a nejednou se vlastně ani nevyznáme v tom, co, komu a jak máme odvádět. A pak si musíme platit účetní, mořit se s daňovými přiznáními a doufat, že to nakonec bude správně a nedolehnou na nás nějaké ty sankce.
A když někdo touží po zjednodušení těchto záležitostí? Pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, vydělává ročně do milionu korun a neplatí daň z přidané hodnoty, může se dobrovolně rozhodnout, že využije možnosti jménem paušální daň. Protože díky té se dá snížit byrokracie na minimum, a to leckdo uvítá.
A co čeká v roce 2022 ty, kdo se pro takové paušální zdanění rozhodli? Díky této změně, která spatřila světlo světa v roce 2021, mohou odvádět 5994 korun měsíčně, o 525 korun víc než v roce 2021, v čemž mají zahrnutou daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Z toho činí daň z příjmu fyzických osob sto korun, minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 2627 korun a 1,15násobek minimální měsíční zálohy na sociální pojištění 3267 korun.
V tomto případě se nevyplňují daňová přiznání a přehledy, a tak člověk neriskuje daňové nedoplatky a případná kontrola u něj zjišťuje jenom splnění podmínek pro možnost využívat tento typ zdanění.
Ovšem nic na světě není jenom výhodné. A i zde je mínus. A sice to, že plátci paušální daně nemohou obdržet od státu daňový bonus a je to tak nevýhodné pro ty, kdo uplatňují daňové zvýhodnění na děti.
Ale kdo chce, ten může takovou jednodušší formu zdanění využít. Když to do desátého ledna nahlásí na příslušném tiskopisu nebo elektronicky finanční správě nebo když to nahlásí spolu se začátkem svého podnikání kdykoliv v průběhu roku.
